Lístky jsme si raději pořídili dopředu, protože v sezóně bývá často obsazeno. Teď koncem října by to asi šlo i bez kupování předem, ale přes internet jsou ceny nižší a není pak třeba stát fronty u pokladen. Lístky jsou na vstup v hodinovém časovém okně. Dvě hodiny po otvíračce a dvě před zavíračkou vychází rodinná vstupenka o 100 Kč méně (na 340 Kč), tak jsme si koupili vstup na 9 hod. Za auto se platí 150 Kč při nákupu přes internet, 200 Kč při koupi na místě.

Množství lidí nebylo malé, ale ve skalách se celkem vstřebalo. Stejně jsem ale byla ráda, že jsme tu mimo sezónu. Šlo se příjemně. Zajímavé skalní útvary byly dobře značené na cestě a hezky popsány v brožuře, kterou jsme dostali u vchodu.

Obdivovali jsme skály, a i u jiných si říkali, co by tak mohly představovat. Cesta není vhodná pro kočárky, protože je tu hodně schodů. Všechny ale se zábradlím a neklouzavé, takže se šlo příjemně.

Dopřáli jsme si i výlet loďkou. Kupuje se zvlášť a je třeba mít hotovost ­– cena je 100 Kč za dospělého a 50 Kč za dítě. Lodičky jezdí cca po 20 min a je to klasická projížďka s vtipnými průpovídkami. Cesta trvá okolo půl hodinky a je to fajn, ale lze bez výčitek vynechat.  

Užili jsme si pěkný půlden ve skalách a pak jsme vyrazili asi do půl hodinky vzdálené Police nad Metují do Muzea Merkuru. Zaparkovali jsme na blízkém parkovišti (parkování zdarma) a šli jsme do muzea. Kluci si nechali bundy v autě, ale v chladnějším počasí možná není od věci si je nechat, protože horní patro nebylo příliš vytápěné.

Rodinná vstupenka stojí 280 Kč. Lze si koupit za zvýhodněnou cenu 480 Kč kombinovanou vstupenku id o muzea papírových modelů. My dali jen Merkur a hezky jsme si to užili. Doma máme dvě velké krabice a aktuálně si s ním kluci už tolik nehrají, ale třeba zas na něj přijde řada. Mají tam krásné stavby jak technické, tak architekturu – Karlštejn, Tower Bridge, Tančící dům a jiné. Některé modely jsou rovnou napojené na elektrický pohon, což se klukům obzvláště líbilo. Úžasný je model Ocelového města, který je přes 8 m dlouhý a váží 1,2 tuny.

Líbil se nám i model pekla a další různá hejblátka a důmyslné mechanismy. Obdivovali jsme převody a i modernizované prvky u stavebnice – doplnění o microbit a možnost programování. Ve sklepním prostoru je pohyblivé důlní rypadlo a další stroje z dolů. Nechybí ani část s obřím stolem a hromadou dílků, kde si děti mohou stavět. Jen škoda, že některé modely nefungovaly, ale snad i tak to kluky zas trošku navnadí vytáhnout stavebnici i doma.