Luki dostal od našich kamarádů k narozeninám poukaz  na dvouhodinové skákání v HOP aréně. I když ji máme blízko, tak jsme tu ještě nikdy nebyli.

O jarňákách jsme měli volno, protože jezdíme na hory mimo náš oficiální termín, tak jsme páteční dopoledne využili k návštěvě Hop arény, protože podle recenzí na internetutu o víkendech bývá hodně přeplněno.

První dojem je dost nepříjemný, a tím je registrace. Opravdu nevím, proč potřebují moje přesné datum narození a stejně tak u dětí. Na dotaz, k čemu že to je, tak prý kdyby hořelo, aby věděli, kdo tam je – tak nevím, jestli děti hledají podle data narození :-(.

Další nepříjemnost byla u pokladny, kdy mi den předem potvrdili, že pokud mám poukaz pro jednoho na dvě hodiny, mohu ho uplatnit pro dva sourozence na hodinu. Ano, asi mi mohlo dojít, že to nepůjde, ale proto jsem tam volala, abych si to ujasnila. Pochopitelně to nešlo a ještě se tvářili, že jsem to já musela špatně pochopit, ne že mi jejich zvedač telefonů dal špatnou informaci.

Po zaplacení všichni dostanou pásek, podle koupeného času a doprovod pásek bílý (ten je zdarma) a prý jek tomu 20 min navíc na převlečení a podobné záležitosti (potvrzuji, že to tak skutečně funguje a čas navíc byl započítaný).

Pro doprovod doporučuji se zout a ne použít jen návleky, protože pak nemůžete jít fotit z blízka k atrakcím nebo dítku pomoct někam se vyšplhat a musíte zůstat jen na pevné podlaze uprostřed.

Stolečky pro doprovod jsou dobře situované uprostřed, takže skoro všude na svoje děti vidíte. Je tu wifi, elektrické zásuvky chybí. Co bych viděla jako výtku, jsou kovové lavice a stoly. Na pohled vypadají pěkně, ale jsou strašně studené a už po 5 minutách jsem si musela sednout na bundu. Vydržela jsem to jen v mikině, ale málem jsem se chumlala do zimní bundy, kdybych neodbíhala pořád děti fotit, ale jen seděla a dělala na počítači, jak jsem měla původně v plánu :-). Děti tu skáčou v tričkách, některé i v kraťasech a vypadají v pohodě, ale pro sedící doporučuji teplé oblečení. Jsou tu i válecí polštáře, takže sedá uvelebit i na nich.

Jako všude je zákaz konzumace vlastních potravin. Lahvičky s vodou jsme měli vlastní a s nimi problém nebyl. Vše se tu dá samozřejmě dokoupit za ceny podobné jako v takovýchto zařízeních bývá.

Pro skákající je vstup jen v ponožkách s protiskluzem, které se dají za 50 Kč koupit. Jsou pěkné a protiskluzových bodíků je tam hodně, takže hezky fungují a jsou pak i hezkým suvenýrem. 

Tak to byla moje frflavá část, ale kluci byli nadšení. Trampolín, skákadel a překážek na lezení je tu celkem dost, i když víkendový provoz si moc představit nedokážu. V rámci bezpečnosti na trampolíně může být vždy jen jeden hopsálek, což vyhrazené paní na dozor kontrolují a pronikavým zvukem píšťalky zajišťují nápravu.

Vše je přehledně označeno, k čemu je jaká atrakce určená, jakou má obtížnost, od jakého věku je možno ji navštívit a kolik je maximální počet lidí, které v jednu chvíli mohou atrakci využívat.

Na skákání je tu několik částí. U vchodu je velké „trampolíniště“ s odhadem 20 trampolínami, v další části jsou dvě velké trampolíny, u nich „moře s pěnovými kostkami“ a lezecké stěny. V další části nazvané maxiskok  je osm trampolín a cílem je vyskočit na různě vysoké stěny. Oficiálně tu mají psaný věk od 15, ale řádí tu všichni.

Další sekce v sobě ukrývá dvě atrakce s basketbalovými koši, dvě přetlačované, dvě přehazované, hopsaliště se 4 trampolínami a jednou šikmou plochou a trampolínové hřiště na vybíjenou s 13 trampolínami.

Na druhé straně od stolečků je „Cesta ninja bojovníka“, kde jsou tři různé cesty s několika atrakcemi v různých obtížnostech a dá se zmáčknout i měřič času. Nejblíže vchodu je pak malá zóna pro prťousky do 5 let, aby se tu také mohli v bezpečí vyblbnout, když jejich starší sourozenec řádí na atrakcích pro velké.

Luki prohlásil, že to bylo SUPER! Kubí byl při odchodu z Hop arény trochu nerozhodný, protože jsme měli možnost si vyzkoušet, jak to vypadá v případě úrazu – naštěstí drobného. Při seskoku z jedné stěny se kousnul do jazyka a začala mu z pusy téct krev. Ještě, než dorazil plačící ke mně (a to jsem seděla kousek od místa, kde se to stalo), přiběhla k němu paní z Hop arény a začala to řešit.

Klukům se tu moc líbilo a určitě budou chtít zas. Já už budu ušetřená registrace a do lahvičky si vezmu hromadu teplého čaje a podsedák, aby mi nebyla taková zima, ale za čas sem asi zas zajdeme.

Jen musíme vybrat zas nějaký pěkný termín, protože podle psané maximální kapacity u jednotlivých atrakcí by strávený čas o víkendu byl asi více čekací než skákací. A pravděpodobně půjdeme jen na hodinku.  Dvouhodinové vstupné je sice zvýhodněné (ale intenzivněji skákali stejně první hodinu, tak alespoň to nebude taková darda. Kubí je navíc zatím ještě v kategorii 3-7, kde je cena za hodinu stejná vždy 190 Kč a na vícehodinové zvýhodnění se tu nehraje (pozor, toto zvýhodnění platí jen Po - Pá 10 - 14 h).

 A kdyby Vás zajímalo, co to mají kluci za trička, tak jsou z nové detektivní týdenní hry Záhada ztracené oběti (comming soon - těšte se :-). Děti budou řešit detektivní případ v pěti zemích, spoustu se toho naučí a zažijí hromadu zábavy.

‍

‍