Krásné příběhy nás odnesou do světa fantazie a některé mají i další přesah, třeba do historie či osobnostního rozvoje. Ale nebojte, hlavně je to zábava a moc hezky strávený společný čas.
Kluci už jsou sice ve věku čtenářů, ale pořád si ještě držíme zvyk společného večerního čtení. Starší Luki (11) je výborný čtenář a za měsíc zhltne několik knih, ale i tak si společné čtení moc rád užívá. Největší problém je však vybrat knížky tak, aby bavily kluky oba, když mají tříletý věkový rozdíl. Některé knihy byly moc dětské, jiné se zas tomu mladšímu hůře chápaly, a tak ho nebavily. Ale tohle je za nás výběr knížek, které můžeme s klidným svědomím doporučit.
Steklačovy knížky - cokoli, na co jsme od Vojtěcha Steklače sáhli, se nám líbilo. Pekelná třída, Bořík a spol. i další jsou skvělou volbou zvláště pro klučičí čtenáře. I když pamatuju si ze svých dětských let, že mě samotnou také moc bavily. Knížky, které mají v názvu „Hugo“ volte až trošku později, protože tam už je parta kluků trošku starší, tak ať zbytečně časově nepřeskakujete.
David Laňka je náš oblíbený autor. Jeho knížky jsme začali číst asi před třemi roky (klukům tehdy bylo 5 a 8) a knížky Vítejte v pekle, Barunka a malovaný svět, O Ježíškovi spolehlivě oba pobavily. Teď jsme se vrátili k Billu Madlafouskovi a milý humor baví stále oba kluky i nás dospělé.
Další český autor Miloš Kratochvíl nás zaujal nejprve Modrým poťouchem. Ještě teď, když už kluci hodně zlobí nebo jsou nesnesitelně protivní, tak jim vyhrožuju, že jim umyju krk studenou vodou, abych jim toho poťoucha smyla :). Pokračovali jsme Duchařema, Kouzlákama, Klofákama, Prázdninama blbce č. 13 a Kočkopsem Kvído. Je to báječná oddechovka. Četli jsme asi tak tři roky zpátky, ale bavilo by je to i teď.
Ukradený totem od Miloslava Singla jsem objevila náhodou v knihovně a totálně nás nadchnul.Tohoto autora jsem měla zařazeného jen u cestopisů pro dospělé, ale příběhy, sice delší, ale krásně vystavěné a nádherným jazykem vyprávěné všechny moc bavily (v době čtení bylo klukům 7 a 10 let). Pokud máte děti mladší, tak chvíli počkejte, protože některé příběhy jsou delší, a tak si je později lépe vychutnáte. Zanesou vás do různých krajů - teplých i ledových, jak sám pan spisovatel cestoval.
Tajemné bratrstvo pana Benedikta od Trentona Lee Stewarta byla další náhodná volba, ale dvě knížky, co jsme přečetli, byly výborné – napínavé, dobrodružné se zajímavým příběhem. A bavilo nás odhalování různých indicií – trošku jako při hledačkách pokladu nebo detektivkách. Autor napsal i třetí knihu, ale ta nebyla zatím přeložená do češtiny.
Báru a kouzelný atlas od Veroniky Válkové jsem nám vyhledala na základě článku s autorkou v časopise. Základní dějová linka je příběh dvanáctileté holky, která se díky kouzelnému atlasu ocitne v různých dobách a podle toho se odvíjejí další příběhy. Styl psaní je výborný a neskutečně věrně nás vždy přenese do zvolené doby. Jen se od knížky hůře odtrhává, takže v napínavějších momentech někdy přetáhneme a jdeme spát pozdě. Nejprve jsme zkusili jednu knížku na zkoušku. Náhodně jsem sáhla po Mezopotámii. První kapitola, kdy se dostala do minulosti, byla hodně temná a Kubí (8 let) chtěl se čtením přestat, ale v dalších kapitolách už to bylo lepší a lepší a i jemu se příběh zalíbil.
Pokud máte možnost a mladší čtenáře, začala bych asi Karlem IV. (pozor – dílem Únos v Paříži, ke Karlovi se hlavní hrdinka pak dostala ještě jednou, tak aby vám to hezky navazovalo). Ten nemá na začátku žádný temný či odrazující moment. Osudový turnaj (opět z doby Karla IV.) je také výborný a z našeho pohledu patří tyto dvě mezi nejlepší. Výborné jsou všechny knihy, ale jak už jsme jich přečetli hodně (v době psaní 9), tak už je i porovnáváme. Mezi ty top patří i Japonsko a pak asi Řím – Pozdvižení v Pompejích. Možná je to i historickou dobou, protože něco je nám bližší a něco méně a autorka nás vždy přenese do dané doby maximálně přesvědčivě. Třeba u Trojské války, jak název napovídá :), se opravdu hodně bojuje a vylíčení bitvy je někdy až příliš věrné. Staršímu synovi se to líbí, na mě a mladšího je to někdy trochu moc, ale stejně knížka byla krásná a jsem ráda, že jsme ji přečetli a už se chystáme do knihovny pro další Bářina dobrodružství.
Ágnes a zakázaná hora od Veroniky Hurdové byla vánočním dárkem. Protože Veroniku Hurdovou alias Krkavčí matku už nějaký rok sleduju, měla jsem knížku v hledáčku hned, jak oznámila její přípravu. Příběh je moc hezký a také nás vtáhl do děje, až jsme kolikrát ani nedutali, ale mimo to má i takové nenásilné přesahy v podobě otázek k zamyšlení. Zpočátku jsme je s klukama plnili poctivě, ale jak příběh gradoval, tak jsme to trošku flákali a honem otáčeli na stránky s příběhem a otázky k zamyšlení si jen přečetli. Ale myslím, že jim to pak v hlavičkách šrotovalo a každý si z toho vzal to pravé pro sebe. Už se těšíme na pokračování!
Dívka s havraními křídly od Terezy Kramerové je další z knížek, které jsem si pro sebe nazvala „knížky s přesahem“. Napřed jsem se bála, jestli to na dva kluky nebude příliš holčičí, ale zjistila jsem, že až tak nerozlišují, jestli je hlavní postava kluk nebo holka. Příběh se, na rozdíl od předchozích, odehrává v reálném světě a i tomu dodává na zajímavosti – že je to něco, co každého může potkat. Jsou tam i různé techniky, návody a rady, jak se s některými situacemi popasovat. Kniha se nám moc líbila a Lukimu dokonce natolik, že po mně chtěl některé části okopírovat, aby je mohl mít u sebe k dispozici.
Stephen a Lucy Hawkingovi napsali sérii knih, kde je hlavním hrdinou kluk Jirka a spolu s kamarádkou Aničkou odhalují různé záhady vesmíru. Příběhová fantazijní linie je prokládaná stránkami s fakty o vesmíru, kde se snaží dětským čtenářům přiblížit některé poznatky. První knížku jsme četli společně, ty další už si Luki zhltnul samostatně a my s Kubíkem je dočítáme vždy v době, kdy on je na táboře. Jirkův tajný klíč k vesmíru, Jirka a modrý měsíc, Jirka a Velký třesk a Jirka a neprolomitelná šifra jsou knížky, ke kterým se Luki chce díky stránkám s fakty vracet, a tak mají čestné místo v jeho knihovničce.
Po stopách plamenů od Lenky Moravcové je krásný fantazijní gamebook. Gamebooky jsou knihy, kde si čtenář v rámci příběhu volí vlastní dějovou linku a podle toho se pak pro něj děj dále odvíjí. Hlavní hrdina si má zvolit mezi variantami a když volí první variantu, má pokračovat ve čtení na straně XY, když by vybral druhou variantu, příběh se pro něj bude pokračovat na straně YZ.
Gamebooky nejsou vhodnou variantou na společné čtení, ale Luki tento gamebook prohlásil za nejlepší, jaký kdy četl, a protože tento typ knížek jsou takové specialitky, které každý nemusí znát, rozhodla jsem se je také zařadit do našeho přehledu oblíbených knih. A není to jen jednorázové čtení. Luki se ke knížce vracel a zkoušel, jak by se příběh odehrál, kdyby se rozhodl jinak. Pokud gamebooky znáte, na stránkách najdete i autorčin přehled ostatních gamebooků, které u nás vyšly.
A proč že tak lobuji za čtení? Jednak proto, že to sami máme moc rádi, ale dalším důvodem je, že knihy a příběhy obecně děti vtáhnou do světa fantazie.
Právě proto jsou i hry z projektu Vraťme děti do hry zasazeny do příběhu. Děti hry s příběhem více rozvíjí, hry to dělá zábavnější, děti takové hry více motivují a i pak mají krásné vzpomínky a zážitky na hraní s rodiči či kamarády.
Nejvíce se v rámci příběhu můžu vyřádit v týdenních hrách. Na pozadí třeba agentského, detektivního či vesmírného tématu děti hrají hry a plní související úkoly, ale i v rámci hledání pokladů či gamebook bojovek nebo jiných her se alespoň na chvíli rády zvednout ze židlí a od telefonů a ponoří se do světa fantazie a hraní.
