V Jaroměři se díky svému muži a jeho rodině vyskytuji často a už hodně let, ale kromě prohlídky Josefovské pevnosti, Výtopny Jaroměř a pár procházek do okolí o městě moc nevím. Když jsem od švagrové dostala echo, že bude komentovaná prohlídka chrámu sv. Mikuláše na hlavním Jaroměřském náměstí, tak jsem rozhodně neváhala a přihlásila nás celou rodinu.

Sešli jsme se před infocentrem v sobotu v 10 hodin a zakoupili vstupenky. (20 Kč zaosobu je směšně nízká cena – zasloužilo by si to zdražit alespoň na 50 Kč a i tak by měl člověk pocit, že je cena zbytečně nízká.) Na náměstí před infocentrem se nás ujala paní Pavla a než jsme přešli do kostela, zajímavě nám představila historii města Jaroměře. Celý výklad probíhal velmi příjemně a zajímavě, žádné předem nadrčené věty s klasickou intonací průvodců na zámku.

Pak jsme přešli pár desítek metrů do kostela, který stojí v horní části náměstí. Dozvěděli jsme se jeho historii, o zajímavých relikvií zde uložených, paní Pavla nám vysvětlila, jak se vyvíjel církevní obřad a jaké změny to mělo za následek ať už v rámci uspořádání prostoru kostela, tak i třeba v odívání kněžích. Hezky nám popsala oltář i jeho nejzajímavější sochy a symboliku jednotlivých světců. Dozvěděli jsme se i jednu romantickou historku z minulosti, která je se zdejším kostelem spojená.

V další části se nás ujal varhaník Jan, který doplnil některé zajímavosti o kostele a pak nás dřevěným poklopem v podlaze zavedl do krypty, která sloužila jako pohřebiště významných jaroměřských občanů. V současné době probíhá rekonstrukce jak krypty, tak i rakví a mumií, které jsou zde uložené. 

Krypta je menší a je plná rakví, z nichž některé byly i otevřené, protože zde probíhají restaurátorské práce. Ale žádný zatuchlý pach či tíseň z malého prostoru tu není, protože krypta je nad zemí, a tak sem proniká světlo a čerstvý vzduch třemi zamřížovanými okny. Díky tomuto větrání se zdejší pozůstatky zachovaly ve velmi dobrém stavu.

Po prohlídce spodní části kostela jsme naopak vystoupali do výšky a ocitli se na kůru. Tady nám pan varhaník u výstavky kancionálů, historických not i přehledu, jak se hudba prolíná církevním rokem, řekl něco o sdružení literátů i další zajímavost týkající se kostelní hudby.

Pak jsme se všichni přesunuli ke zdejším varhanám, kde se náš i do té doby zapálený průvodce rozzářil ještě víc. Poprvé jsem viděla varhany i zevnitř. Pan Varhaník nám vysvětlil princip, jakým varhany fungují i písknul na několik druhů píšťal, které měl na ukázku a pak zasedl za klaviaturu.  Ukazoval nám, jak některé tóny zní, jak se zvuk mění když přidává další rejstříky (řady píšťal), zahrál skladbu i jen šlapáním na pedály.  Celá prohlídka byla výborná, ale závěr s varhany ohodnotili kluci jako nejlepší část. Pan varhaník přidal i zajímavosti o místních varhanách a zahrál několik krásných ukázek.

Prohlídka byla časově naplánována asi na hodinu a půl, ale dvě hodiny s našimi milými průvodci uběhly, že jsme ani nevěděli jak. Pokud by vás lákala prohlídka jaroměřského kostela, nejbližší možnost bude na dožínky 5.9. 2020 a pak na Dny evropského dědictví 12.9. Pravidelně se kostel zpřístupňuje i na noc kostelů. Pro další akce sledujte web Jaroměře.

Z Jaroměře také částečně pochází inspirace na mojí oblíbenou kartičkovou hru Ty jsi snad mimozemšťan. Hrávala jsem ji celá léta na táborech, kde patřila mezi nejoblíbenější. Jaké pak bylo moje překvapení, když ve slušňácké verzi ji vytáhl jednou večer (tehdy ještě budoucí) tchán :)

Hra Ty jsi snad mimozemšťan tak vznikla úpravou několika verzí a laděním otázek a odpovědí tak, aby byla vhodná jak pro děti, tak si její hraní užili i jejich rodiče. A pokud máte nějaké známé anglicky mluvící a chtěli byste si s nimi něco zahrát něco opravdu zábavného, tak všechny tři kartičkové hry mám už i v angličtině.