Při výjezdech do Českého středohoří nás Milešovka už dlouho lákala k výstupu, a tak jsme popadli hned po rozvolnění Covid opatření příležitost za pačesy. Pročítala jsem doporučení, kterou z plánovaných tras zvolit a protože jsem klukům chtěla ukázat, že sice má „jen“ 837 m, ale do krajiny se tyčí opravdu majestátně (kdysi dávno kvůli tomu byla považována i za nejvyšší horu Čech), zvolila jsem „macešsky“ trasu s nejvyšším stoupáním, a to z vesničky Milešov. 

Na celý výlet jsme měli okolo pěti hodin, než nás měl zas nabrat můj muž a odvézt domů. Nechali jsme se vyložit na cestě pod kopcem Ostrý a jako takovou malou rozcvičku před hlavním výstupem jsme dobyli zříceninu. Informační cedule na trase nás upozornily na její zajímavosti, ale u kluků i u mě vítězila možnost pořádně vše prolézt a prozkoumat. Lezení po kamenech a nádherné výhledy na Milešovku i okolí nás dostaly. 

Do Milešova jsme se přesunuli po červené značce sice po silnici, ale za celou dobu nás míjela asi jen tři auta. V Milešově jsme nejprve objevili  kousek od zahradního pavilonu v bývalé zámecké zahradě kešku. Neměli jsme tužku, a tak jsem nemohla nechat zápis, ale alespoň jsem vložila "diamant" z pryskyřice, který je součástí Pexesa Tria Speciál, tak třeba tam na vás ještě zbyde. Na pařezu jsme snědli před výstupem chleby k obědu a vyrazili nahoru na horu.

Cesta byla příjemná a i Kubí (7 let), který často procházky profrflá s tím, že ho to nebaví, tak hezky šlapal a celý výstup jsme zvládli na 3 zastávky na doplnění paliva gumovým medvídkem a 3 x na pití. Šlo se příjemně, lidí bylo víc, ale ještě rozumně, a tak jsme si jen posunuli šátek přes pusu cca v 5 min. intervalech při míjení skupinky v protisměru.

Cesta je celkem terénní. Sice jsme potkali pár nadšených cyklistů, kteří asi v absťáku s sebou táhli kolo i na vrchol, ale pokud nechcete tréninkovou zátěž, tak kola i kočárky nechejte doma.

Na vrcholu jsme si vychutnali výhled, ale jen z cestičky, protože rozhledna byla ještě zavřená. Občerstvení už fungovalo, takže se tu dají hezky doplnit síly i zásoby.

Cestu dolů jsme zvolili po modré směrem na Velemín. Šlo se opět mezi stromy a příjemně, i když chvílemi jsem litovala, že jsem si nevzala trekové hůlky. Takto trasa měřila 11,4 km a byla to moc příjemná procházka. Pokud nemáte možnost vyzvednutí, tak se celá trasa dá pojmout jako okruh. Nechat auto pod Ostrým (50.5266631N, 13.9473097E), jít napřed Milešovku a z Velemína přes Březno dát zříceninu jako třešničku na dortu. Trasu to prodlouží celkem na 14,4 km, ale Ostrý bych rozhodně nevynechala. Milešovka je „povinná“ klasika, ale Ostrý a jeho zřícenina u nás asi trošku vedou a na Milešovku jsou z nich krásné výhledy. 

Archeologové díky nálezům střepů na Milešovce mohou doložit zdejší pobyt Keltů. A tak, pokud si chcete keltskou dobu připomenout, můžete po výletu pro děti uspořádat hledačku pokladů Záchrana druida Áeda.