Na úvod hned říkám, že mám dva chlapíky, a tak rady ohledně klasických holčičáren ode mě nečekejte.  Všechny níže doporučované hračky jsme koupili v běžných obchodech nebo je kluci dostalik Vánocům, takže doporučení je ovlivněné jen naší zkušeností. (Tedy vlastně kromě mých třech her, ale to je srdcovka, tak mi to snad odpustíte :).

Stolní hry

Než se Kuba naučil prohrávat, hodně jsme ocenili hry kooperativní, kdy hráči spolupracují a hrají spolu proti hře a to splňují tyto dvě  - Příšerky ze skříně a Tajná výprava čarodějů. U obou jde o zapamatování si obrázků na kartičkách, příšerky jsou spíše pro mladší - cca 3 - 7 let, Tajná výprava čarodějů od cca 5 do 9 let . Tajná výprava se mi líbila více, asi hlavně díky grafickému zpracování, lepšímu příběhu a zajímavým figurkám. Jedině návod je divně přeložený, a tak chvilku trvalo, než jsme si ujasnili pravidla. 

Bang + rozšíření Město duchů jsme hrávali hodně s dospělými u nás v partě, a tak mě ani nenapadlo, že bychom to mohli hrát už s klukama. Až jedna známá mě přesvědčila, že díky symbolům na kartách to zvládají i předškolní děti a měla pravdu. Hned, jak jsme Bang vytáhli, se stal nejoblíbenější hrou a kluci „donutili“ i babičky a tetičky naučit se pravidla.

Dominion – opět naše „dospělá“ hra, kterou má starší syn moc rád a pár krát nám v ní už pěkně natrhnul frak. Jen ji nehrajeme moc často, protože bez dobré znalosti čtení se mladší nemůže zapojit. 

Story Cubes (kostky s obrázky) jsme loni dostali hned dvě velké balení (základní a Výpravy - "Voyages") a jedno rozšíření na témata Vesmíru, protože jsem akorát připravovala týdenní hru Vesmírná mise 5.0, tak abychom si téma vesmíru užívali naplno. Kostky se hodí a podle obrázků je třeba sestavit příběh. Kostičky jsou nejlepší, když se jich spojí víc druhů. Ve skupince bylo však už moc dlouhé, aby každý tvořil příběh svůj, tak jsme upravili pravidla a každý vždy hodil obrázek na kostce svému soupeři a tvořili jsme všichni dohromady jeden velký bláznivý příběh.

Super Farmáře jsme koupili na doporučení kamarádky a půl roku to byl absolutní hit. Hra má zábavný koncept, kdy se hází kostkami a podle toho přibývají na statku zvířátka. Děti se díky ní naučí i princip násobení – 6 králíků = 1 ovce, 2 ovce = 1 prase,... Záleží částečně na taktice hráče, ale díky kostkám je velká část i na náhodě. Jen situace, kdy hráči pracně budované stádečko ovcí sežere vlk bývá někdy těžká a občas skončí slzičkami. I tak se rádi ke hře vrací.

Uno hrajeme už několik let a byla to první karetní hra, kterou díky jednoduchým pravidlům Kubí zvládal. Princip je podobný jako prší, ale díky jednoznačným symbolům děti lépe chápou význam jednotlivých karet. Speciální karty (jako třeba změna směru) a povinné oznámení „uno“ při poslední držené kartě hru oživí. A existuje i v H2O variantě, kterou se nemusíte bát vzít s sebou k vodě. 

Ty jsi snad mimozemšťan?! aneb vtipné kartičky s otázkami a odpověďmi jsem měla ráda už jako teenager a vydrželo mi to :). Hru jsem upravila, aby byla hratelná i pro děti, ale zároveň neztratila na přitažlivosti pro starší. Hru si děti vyžádají vždy, kdy mají náladu na pořádnou nálož smíchu. Je věkově neutrální, a tak ji v partě hrají od prvňáčků po deváťáka. A večer se s ní pobavíme i my :). A co můžete čekat za otázky? Třeba: Tváříš se vždycky takhle? Nemyslíš si o sobě, že jsi génius? Půjdeš se mnou do kina? Odpovědět vám pak někdo může i takto: Po ránu ano. No jéje! Ano, ale maximálně 3 minuty.

Zakřič to! Je na motivy hry země město, ale je mnohem akčnější. K dispozici jsou dvě hromádky kartiček. Jedna určuje písmeno –např. první písmeno hráče s nejdelšími vlasy (tak třeba K, pokud nejdelšívlasy má Katka) a druhá hromádka kartiček odkazuje k oblasti, která se má zakřičet – sport, hračka, nářadí,... . Kdo to první zakřičí správně, bere kartičku a pokračuje se dál. Kdo má nejvíce kartiček, vyhrává. 

Pexeso Trio Speciál je vymazlené pexeso s originálními kresbami afrických zvířat od kreslířky Marušky. Cílem je najít trojici zvíře – potrava - zajímavost o zvířeti. Hru zastřešuje koncept záchrany zvířat před pytláky. A protože jsem chtěla hru udělat pro své děti zajímavější, dodala jsem jí prvek diamantů, které pomáhají hráčům v záchraně zvířat a hru jim zjednodušují a zatraktivňují. Diamanty představují ručně vyráběné krystaly z pryskyřice, kdy vždy dva krystaly jsou barevné, jeden čirý se třpytkami a jeden ve tmě svítící.

Na veletrhu Rosteme pro život, kde jsem také byla se svým projektem Vraťme děti do hry, jsem narazila na další dvě zajímavé hry,takže toto jsou naše další herní přírůstky:

Equilibrix Connect  díky dřevěným dílkům hezky vypadá a také herní princip, kdy se pomocí dílečků určených hodem kostky snažíte propojit svoje základny je zajímavý. Velkou výhodou je také to, že ve hře má stejnou šanci na výhru každý (což jsme si i sami vyzkoušeli).

Kartičky Imaglee je malá krabička karet, takže ji můžete vzít všude s sebou. Karty jsou dělány velmi univerzálně a je možné s nimi hrát hodně různých her. My zatím hrajeme něco na způsob větší bere, ale v mnohem zábavnější podobě, kdy hráč určí kolik karet se v daném kole otočí. U karet se pak podle pravidel sčítají jejich hodnoty, a tak děti (i my) zároveň procvičují svoje mozkové závity a baví je to :). 

Od loňských Vánoc máme i hru Ticket to Ride Europe, kterou hrajeme až na nejmladšího (7let) rádi. Ten sice taky, ale hodně prožívá případný neúspěch a hůře se mu orientuje ve městech, zvlášť v naší anglické verzi.

Quoridor je fajn hra ve dvou, uváděná možnost hrát ji ve čtyřech se u nás strhne v bitku třech a ten čtvrtý se nenápadně prosmýkne na konec herního plánku a vyhraje.

Konečně jsme dospěli i ke klasice Carcassone, kde máme i rozšíření Stavitelé a kupci a protože se nám to moc líbí, tak třeba časem přibude další rozšíření. Mj. pokud si nevíte s hrami rady, určitě doporučuji zajít do nějaké herní speciálky, kde tomu opravdu rozumí a dobře poradí.

Stavebnice

Lego  - Duplo  - Light Stax

Lego asi není potřeba představovat, protože je to naprostá klasika, ale právě proto ho tu v přehledu musím zmínit. Od Dupla zvířátkového, autobusového, hasičského a hromady kostiček jsme se přesunuli k Legu s čím dál složitějšími modely s převody. Myslela jsem, že když přejdou na Lego, budeme se moct zbavit Dupla, které nám zabírá obrovský Ikea box. Ale je pravda, že modýlky z Lega jsou složitější a kluci je nechtějí tím pádem rozebírat a stavět nové. Z Dupla se ale staví snadno, a tak ke svým fantazijním hrám časněji využívají stále Duplo.

Na oživení Lega jsme letos pořídili Light Stax, což je něco jako „svítící Lego“. Kubíkovi klasické lego, jeho malé sestřenici ve verzi kompatibilní s Duplem. Na rozdíl od Lego napodobenin se s těmito kostičkami dobře staví a skvěle oživí hraní s Legem. Dokoupili jsme i dvoje propojovací kabely, a tak svítíme naplno. Podle vyjádření kluků jsou nejlepší čiré kostky, protože nejvíc svítí.

Merkur v domácnosti se dvěma kluky nesmí chybět, i když přiznávám, že vzhledem k hromadě stavebnic a her na něj zas tak často řada nepřijde. Ale když už se tak stane, tak kluky zabaví na dost dlouho. Oblíbili si i merkurové napodobeniny z Lidlu, které však bohužel s klasickým Merkurem nejsou kompatibilní. A baví je i sestavovat „papírový Merkur“ Abc roto, který Luki dostal jako dárek k předplatnému časopisu abc. Šrouby jsou plastové a to, co je u Merkuru kovové, tak je z pevnějšího kartonu. Stavby tak hezky přibývají a jsou poměrně velké, což se klukům líbí, ale je to spíš osamotném sestavování než o hraní si s vytvořenými modely.

Kapla jsou dřevěné obdélníky a děti různého věku baví zkoušet, co všechno se s nimi dá postavit. Hrají si s ní děti ve školce, čtvrťáci ve družině a když krabici s kostičkami postavíte před dospělého, tak si rád také něco postaví. Kdysi jsme základní sadu pořídili v Ikea, ale teď už ji tam nemají. Dá se koupiti jinde, ale za podstatně vyšší ceny. Ale díky přírodnímu hezkému materiálu a univerzálnímu použití bych se za ni přimlouvala.

Boffin je elektronická stavebnice, kde si pomocí jednoduchého návodu dítě může sestavit hromadu projektů. Sestavování je jednoduché a návody celkem přehledné, takže technicky založenější děti mají na dlouhé hodiny o zábavu postaráno a při tom se spoustu věcí naučí. Je to vlastně takový vychytanější nástupce Voltíka. Podle toho, jakou sadu zvolíte, můžou děti sestavovat různé obvody, ale i sestrojit rádio, poplašný systém atd. Sady jsou různě velké a dají se dokupovat i rozšíření. My začali na Boffinu 300 (v Lukiho 8 letech) a brzo nás udolal na rozšíření. 

Geomag  je magnetická stavebnice využívající magnetické tyčky a kuličky a dá se z ní krásně a zábavně tvořit. Ještě "před dětmi" jsem dostala k Vánocům větší sadu, tak teď pracně sháníme tento starší typ s kratšími magnetickými tyčkami, protože nové mají kvůli bezpečnosti tyčky delší. Tato stavebnice je poměrně drahá, ale zvláště Kubí, který pořád staví nějaké stavby si s ní vyhraje. A když jsme mu dokoupily sadu, kde jsou výplňové panely, tak se jeho stavby zase vylepšily a z geomagem si hraje skoro každý den. 

Kuličkodráha  je u nás v kurzu už asi 6 let. Koupili jsme základní sadu Lena a postupnědokupovali další asi 2 krabice, vždy s novými prvky. Když byly děti úplně malé, tak někdy měly problémy do sebe některé dílky spojit nebo naopak rozpojit, protože to chce trošku síly a šikovnosti, ale asi od 5 let skládají samy. Celkově máme v dílcích na kuličkodráhu okolo 1000 Kč a kluci všechny sady spojují dohromady a využívají i stolu, židle či sedačky, aby svůj  „tobogán“ udělali co nejvyšší a největší. Zrovna u této hračky mi přijde, že čím jednodušší systém, tím více dává prostoru pro dětskou tvorbu a rozvoj fantazie, takže v kuličkodráhách Lena u mě jednoznačně vede.

Robůtci a roboti

Zigy byl dárek k Vánocům pro L v jeho 7 letech a byl to hit. Vyhrál si ímhodně a překonal všechna autíčka na ovládání i jiné elektronickévychytávky. 

Edison dostali oba kluci k loňským Vánocům a jednoznačně ho po roce hraní můžeme doporučit. Cenově je o hodně příznivější než robot od Lega, ale umí toho opravdu hodně a dokáže se přizpůsobit úrovni uživatele. Nejmenší děti ho mohou ovládat dálkovým ovládačem od televize a nebo mu zadávat příkazy pomocí vygenerovaných čárových kódů. Pro starší už přichází na řadu objektové programování pomocí Edblocks (v jednoduché podobě ho dával i 6 letý Kubík) a EdScratch, s kterým si vyhrají, ale zároveň se učí programovací logiku.Když už zvládnou toto, tak mohou programovat v textovém programu EdPy (Python). Edison je kompatibilní s Legem, takže se z něj dá postaviti bagr s funkční lžící a spousty dalšího. Zadejte na youtube heslo „meetedison robot“ a uvidíte, co všechno může umět.

Starší z chlapíků dostal k 10. narozeninám Arduino a zatím sice dělají projekty společně s tátou, ale rozhodně je tu rozvojový potenciál a časem se do toho pustí i sám.

Ostatní

Vláčkodráhu jsme kdysi koupili na doporučení z Ikea a je výborná. Důležité je, zvolit systém, který je kombinovatelný s velkým počtem dalších systémů. Speciality jako třeba depa nebo cinkací závory jsme kupovali od značky Maxim, ale kolejový základ máme několik sad z Ikea a pak několik sad z Lidlu. V Lidlu je mají vždy před Vánoci, a lze dokoupit i parkoviště, letiště, několik okruhů kolejí i silnic a cenově vychází velmi příznivě. Když kluci koleje sestaví, jezdí nám vlaky po celém obýváku.

Playmobil je takový vylepšený Igráček , ale vylepšený opravdu hodně. Cenově se pohybuje na vyšší úrovni (podobně jako Lego) a má nepřebernou škálu postaviček a témat. U nás nejvíc frčí speciální policejní jednotka, škola, polární stanice, karavan a vše kolem vesmíru. S panáčky se dobře hraje, hračky se při hraní nerozkládají a mají úžasné množství doplňků. A při hezkém počasí si můžete s dětmi udělat výlet do playmobil parku v Norimberku.

Omalovánky pro dospělé - klasické omalovánky kluky nikdy nebavily, až jednou dostali omalovánky pro dospělé as nimi se občas pěkně zabaví. Paradoxně jsou jednodušší na vymalování a děti více baví, než malovat velké nudné plochy jednou barvou. Výsledek je také mnohem efektnější a mají pocit, že mají něco, co je určeno pro dospělé. Na opačném pólu jsou XXL omalovánky nebo omalovánky v roli, které si někdy vytáhneme a malujeme všichni dohromady.

‍Baterka na kličku a další outdoorové vybavení je u nás v kurzu. Jezdíme oprázdninách pod stan, a tak kluci ocení vychytávky do přírody. Hitem jedněch Vánoc byla baterka na kličku i solár, se kterou se dá i potápět do menší hloubky. Předloni dostali Husky spacáky, ke dni dětí nafukovací karimatky a při poslední návštěvě Decathlonu objevili nádhernou malou baterku na kličku a oba si ji hned museli koupit ze svých úspor :). Luki k prvnímu závěrečnému vysvědčení dostal dětský nůž Opinel s kulatou špičkou a k 9. narozeninám si moc přál nářaďák. Holt máme chlapíky, a tak dárky začínají býti tohoto rázu. 

Knížky

Je těžké, při společném čtení zabavit oba najednou, když mají od sebe 3 roky, ale knížky od Davida Laňky - třeba Vítejte v pekle, Barunka, Bill Madlafousek,... nebo  Miloše Kratochvíla - Pachatelé dobrých skutků, Modrý poťouch, a další zabraly vždy. Hezká je O Líné babičce a Nevyřáděném dědečkovi oboje od Aleny Kastnerové a některé knihy od Roalda Dahla třeba Matylda a Karlík a továrna na čokoládu. 

Kouzelné čtení od Albi využívá Kubík, když si brácha četl a on ještě neuměl. Jen nás občas nachytává na kvízech a to ho baví ještě víc :). Máme Svět zvířat, Česká republika, Atlas světa – ty všechny jsou super a Kubí si je sám rád „čte“ a často nás díky nim udiví svými znalostmi. Jen Hravá angličtina se zatím moc neosvědčila a ani se mu upřímně nedivím.

Hawkingovy knihy pro děti - Jirkův tajný klíč k vesmíru a další tři Luki zhltnul v rekordně krátké době. Jsou to fakta o vesmíru doplněná o poutavý příběh. Díky nim i díky týdenní hře Vesmírná mise Luki prohlašuje, že něco s vesmírem bude jeho budoucí povolání.

Nově nám do seznamu přečtených knih přibylo několik pokladů, které nám zatím zůstávaly skryté, ale při společném čtení nás tak nadchly, že si to nemůžu nechat pro sebe. Přelouskali jsme několik knih od Vojtěcha Steklače. Doporučuji klidně všechno, knížky, kde vystupuje Hugo jsou dokonce i trošku pro starší.

U kniha Dívka s havraními křídly od Terezy Kramerové jsem se zprvu bála, zda to nebude pro moje chlapíky moc holčičí, ale moc se jim líbila, vzali si z toho, co měli a dokonce jsem Lukimu musela některé pasáže nakopírovat, aby je měl pohromadě a půjčil je i kamarádovi.

Na dovolené jsme četli Ukradený totem od Miroslava Stingla. Knížka je dobrodružná, zavede vás do různých krajin a styl psaní je neuvěřitelně poutavý.

Posledním naším knižním úlovkem je kniha Tajemné bratrstvo pana Benedikta od Tretona Lee Stewarta, která je tak napínavá a oba moc bavila, že bylo těžké se od ní odtrhnout.

Předplatné časopisu ABC už máme třetím rokem a informace v něm uvedené baví i nás dospělé. Luki nám občas nějaké zajímavosti předčítá a když jednou za 14 dní příjde v pátek nové číslo, je půl dne zalezlý a hltá každé písmenko. 

A co se nejvíc osvědčilo u Vás? Každý nápad rozhodně vítán, zvlášť před Vánoci :).

‍

‍