Do ZOO Košice jsme se vydali třetí den naší slovenské dovolené. Sice to byla v plánu našeho putování zajížďka, ale počasí bylo nejisté, a tak jsme neriskovali jeho nepřízeň v horách a raději vyrazili do ZOO, kterou jsme chtěli některý z dnů stejně navštívit.

Košická ZOO mě nejprve zmátla. I když je všude ukazována jako v Košicích, tak od města je kus cesty. Naštěstí s autem tyhle problémy odpadají, a tak jsme jen popojeli kousek dál.

Koupili jsme si rovnou společný lístek do ZOO i do Dinoparku (rodinná 2 + 2 za 20 €). Hned u vchodu byly venkovní voliéry a vnitřní terária. Přivítal nás páv, který nám přelétl přímo před nosem (Láďa dokonce dostal pérem přes hlavu) a sedl si na papouščí klec před námi, a tak jsme slyšeli i hlasité papouščí nadávání. Hned vedle v kleci byl mluvící žako, který občas v nestřeženém okamžiku i něco prohodil lidskou řečí.

Bylo celkem pod mrakem a ráno pršelo, a tak byl ideální den na ZOO – aktivní zvířata a málo lidí.

Košická ZOO je rozlohou výrazně největší mezi všemi zoologickými zahradami v Čechách i na Slovensku, a tak, i když jsme ji kvůli počasí zaměnili za výšlap do hor, tak jsme se rozhodně neflákali. Zvířat tu není zas takové velké množství, ale jejich tu dost, aby bylo na co se dívat a jsou tu i některé zajímavé druhy. Zvířata mají velkorysé výběhy, ale prostor na krmení je vždy umístěný u návštěvníků, takže nehrozí, že byste ve velkém výběhu zvíře nenašli – teda až na rysa, který má sice u výběhu možnost pohledu zpředu i z obou stran, ale výběh je tak obrovský a plný rostlin a keřů, že i když jsme se opravdu snažili, tak jsme ho nenašli. Ale být rysem v ZOO, tak chci být určitě tady.

Nejvíce ze zvířat nás dostala panda červená - já vím, píšu to u každé ZOO, je to naše oblíbenkyně, ale tady to opravdu bylo výjimečné. Její nejoblíbenější trasa, alespoň při naší návštěvě, vedla na zídce podél strany klece a rovnou k místu, kde se dala pozorovat. Byly jsme tak od jejího čumáčku 15 cm a koukali na ní z neskutečné blízkosti. Jak bylo v ZOO málo lidí, měli jsme pandu skoro pro sebe a vydrželi na ní čumákovat asi 20 minut.

Asi v půlce naší návštěvy jsme si zašli do Dinoparku, který je u ZOO, jen je potřeba si koupit vstupenku. Při nákupu společné vstupenky se ZOO je cena nižší. Na dinoparku, stejně jako na ZOO je znát, že tu mají dostatek prostoru, a tak jsou všechny exponáty hezky zasazeny do okolí – třeba na různé kopečky nebo zakomponovány u řeky. Mají tu i 3D kino, které bych označila spíše za 4D, protože doplnili i efekty větru. Příběh je jednodušší, ale hezky zpracovaný a oživený o to, že diváci mohou tleskáním ovlivnit, jakou variantou příběhu se děj bude odehrávat dále. Film trvá okolo 15 minut, takže stojí za to mu věnovat čas.

Po dinoparku jsme zašli na komentované krmení tuleňů. Nejvtipnější je, jak se legračně plácají na souši. Do komentovaného krmení jim zahrnují i pravidelnou kontrolu zdravotního stavu, a tak snad ani ochráncům zvířat nemusí vadit, že si trochu zablbnou před návštěvníky s míčky a kruhy. Cestou jsme viděli i krmení tučňáků Humboldtových (slovensky jednopásých), kterých tady mají hezkou skupinku.

Chtěli jsme zajít na jídlo u medvědů, kde mají restauraci i s nesmaženou nabídkou, ale jak bylo málo návštěvníků a bylo už déle po poledni, tak měli zavřeno. Vzali jsme za vděk „vyprážanou“ nabídkou u surikat (celkem 12,5 €) a při jídle pozorovali jejich hlídkování a pobíhání po výběhu. Pak jsem se vydali do rozsáhlé části ZOO, kde mají kopytníky. Výběhy mají co do velikosti opravdu luxusní. V druhé části prohlídky nás nejvíc zaujali klokani a pak také medvědi, díky kterým se košická ZOO zapsala i do Guinnessovy knihy rekordů díky narozeným paterčatům a je také členem Mezinárodního záchranného programu pro medvědy hnědé.

Zvířata jsou oblíbeným námětem her, zvlášť u menších dětí. Pokud máte volné odpoledne a skupinku prcků ve věku 5 - 8 let, můžete pro ně připravit zvířátkovou gamebook bojovku Ředitel ZOO, kde mají za úkol vybrat novou prohlídkovou trasu pro návštěvníky.